Potřebujeme proroka Eliáše! (Mal 3:19-24)

Jan Suchý, Ústí nad Labem, 5. ledna 2020

Neboť všichni proroci i Zákon prorokovali až po Jana.

A chcete-li to přijmout, on je Eliáš, který má přijít.

Kdo má uši, slyš. Matouš 11:13-15

 

I. Úvod

Pokoj vám, bratři a sestry, vítám vás ve jménu našeho Spasitele a Pána Ježíše Krista. Kvůli němu jsme se dnes shromáždili, aby nás Duch svatý vedl ve své přítomnosti do společného uctívání našeho Boha a Pána: do pravdy, kterou je On sám a o které svědčí Písma Starého a Nového zákona. Každou neděli zde ve shromáždění církve otevíráme Bibli, doma ji bereme do ruky denně, abychom ji četli a přemýšleli nad jejím obsahem a žili podle jejích naučení. Ta kniha v naší ruce nutně vyvolává otázky. Proč je rozdělená do dvou částí - Starého zákona a Nového zákona? Co je obsahem každé té části? A co je spojuje a v čem se odlišují? Proč je součástí SZ 39 knih a NZ 27? Doufám, že na tyto otázky budeme společně postupně nalézat odpovědi.

Poslední knihou Starého zákona v naší Bibli je kniha proroka Malachiáše. Když se před téměř 16 lety začalo scházet 7 křesťanů spolu s několika dětmi k uctívání Pána Ježíše a rodila se tak nová místní církev, jejíž součástí jsou dnes mnozí z nás v tomto sále, první knihou, kterou jsme neděli co neděli vykládali, byla kniha Starého zákona a to biblická kniha Ezdráš a hned potom i kniha Nehemjáš. Byly to knihy svým obsahem příhodné do situace nově vznikající církve. Jako v Ezdráši a Nehemjáši budoval Boží lid, který se navrátil z babylonského zajetí, znovu Jeruzalémský chrám i hradby města, stejně tak se nově rodící církev musela učit plně spoléhat na Pána, jeho vedení i ochranu, učila se jednat rozhodně a moudře a vytrvale pracovat na Boží vinici zvěstováním evangelia. Bůh v tomto společenství vykoupených budoval svůj duchovní chrám, kde přebývá Jeho sláva v evangeliu Pána Ježíše Krista. Je mi zvláštním potěšením, že dnes můžeme spolu otevírat knihu proroka Malachiáše, protože slovo v ní zapsané, dal Bůh svému poslu Malachiáši právě v době, kdy se odehrávali události popisované právě v knihách Ezdráše a především Nehemiáše. Dá-li Bůh, budeme po několik následujících týdnů a měsíců otevírat knihu, která je poslední knihou Starého zákona v našich Biblích. A přece je spojnicí s částí Písma, kterou nazýváme Novým zákonem.

Proč ji budeme studovat? Důvod je jednoduchý a odhaluje ho také účel, pro který Hospodin Malachiášovi to slovo dal: aby obrátil srdce lidu k sobě. Jak snadno se Boží lid nechá ukolébat klidně plynoucími dny anebo naopak se začne ztrácet v tlaku doby všedních dní a každodenních starostí. Když ztratí ze zřetele směr svého životního směřování, jaksi nenápadně, plynule a až neuvěřitelně samozřejmě začnou hodnoty nevěřícího světa, lidí kolem nás zaplňovat duchovní prázdnotu. A než se člověk naděje, žije pro tento svět a ne pro Boha. Pán Bůh poslal Malachiáše s Božím slovem k Izraeli, protože jejich srdce bloudila daleko do Pána. Potřebujeme zaměřit svá srdce k Bohu. Kniha Malachiáš nám může pomoci, protože ukazuje na prostředky, které nás povedou k rostoucímu porozumění, co to znamená milovat Boha. Možná se nám také dnes více hodí tužka a papír, abychom se  dobře orientovali a mohli si dělat poznámky. Abychom lépe porozuměli místu knihy proroka Malachiáše v Písmu, budeme dnes číst z konce této krátké knihy, Mal 3:19-24 a zaměříme se na poslední 3 verše knihy.

II. Kam patří Malachiáš?

Nejprve se pojďme seznámit blíže s pozadím knihy Malachiáš. V osnovách máte přiloženu časovou tabulku s přehledem událostí knih Ezdráš, Nehemijáš a Malachiáš a to v souvislostech, abychom měli celkový přehled stále před očima. Význam jména proroka Malachiáše je "můj posel", ten, který přináší poselství, prorocké slovo od Hospodina. Někteří vykladači se domnívají, že tímto poslem Hospodinovým byl Ezdráš. Avšak o Ezdráši čteme, že byl  znalec zákona (Ezd 7:6) a ne prorok. Vyučoval v Izraeli nařízením a právům Hospodinova zákona (7:10).

V roce 537 př. Kr. dovolil perský král Kýros, aby se Izraelci pod vedením Zerubábela, vnuka posledního předexilového krále, navrátili do Jeruzaléma a obnovili chrám. Navrátilo se množství lidu. Po počátečním nadšení však díky hrozbám protivníků usídlených v zemi, přestali stavět. Pán Bůh povolal proroky Agea a Zacharijáše, aby volali navrátilce z babylónského zajetí k dokončení díla, které sice začali, ale nechali nedokončené, aby totiž dokončili obnovu jeruzalémského chrámu, který Nebukadnezar nechal vypálit. Dílo se podařilo a druhý chrám byl dostavěn v roce 516 př. Kr. (Ezd 6:15). Byl to čas radosti a  vděčnosti Bohu. Slavili slavnost posvěcení chrámu i hod beránka. Roku 458 př. Kr. byl do Jeruzaléma poslán také znalec zákona Ezdráš od perského krále Artaxerxe, aby vyučoval Hospodinův zákon. O čtrnáct let později byl poslán také Nehemijáš, číšník krále Artaxerxe, aby odešel do Jeruzaléma a obnovil také hradby města, aby tak bylo chráněno proti nepřátelům (Neh 1:3). Za 52 dní se Nehemijáši podařilo zorganizovat dokončení hradeb a po splnění úkolu se vrátil ke králi. Musel se však do Jeruzaléma ještě jednou vrátit, a to v roce 432 př. Kr., protože izraelský lid se neřídil Hospodinovým zákonem. Neodevzdávali desátek na podporu chrámu a kněží, nesvětili sobotu, za manželky si brali ženy okolních národů a pro peníze byli ochotni rezignovat na věrnost Bohu a klidně znesvětit chrám. A to je právě čas, kdy Bůh posílá proroka Malachiáše, aby volal Izraelce zpět k sobě, k Bohu živému a svatému, do poslušnosti, k oddělení se od hříchu ke svatosti. To je pozadí. Vyvstává však také otázka - jaké je místo Malachiášovy prorocké knihy v Písmu? Proč ji nacházíme na konci Starého zákona? Má to nějaký význam? Obraťme nyní svou pozornost k posledním třem veršům knihy, aby nám pomohly s těmito otázkami.

III. Pamatuj na zákon! (22)

  • Malachiáš 3:22  Pamatujte na zákon mého služebníka Mojžíše, jemuž jsem vydal na Chorébu pro celého Izraele nařízení a práva.

Představte si, že by dnešním dnem přestalo zveřejňování nových zákonů a vyhlášek v naší zemi. Parlament by přijímal nové zákony, stanovil sankce za jejich nedodržování, ale nikdo by o nich nevěděl. Jaké by bylo naše překvapení, když by nás zastavil policista, že jsme překročili povolenou rychlost v obci 40 km/hod a my museli platit pokutu. Vždyť jsem to nevěděl! Sláva Pánu, že On takto nejedná. Není němý, ale zjevuje sám sebe a svou vůli svému stvoření. Jeho zjevování své vůle je postupné v čase, v historii. Každá další biblická kniha přidává světlo k poznání, kdo je Bůh, kdo jsme my a jaká je Boží vůle pro náš život.

A. Boží sebezjevení

V Žalmu 19 máme nejkrásnější souhrn způsobů Božího sebezjevení.

  • Ž 19:2-5  Nebesa vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou. 3  Svoji řeč předává jeden den druhému, noc noci sděluje poznatky. 4  Není to řeč lidská, nejsou to slova, takový hlas od nich nelze slyšet. 5  Jejich tón zvučí celičkou zemí, zní jejich hovor po širém světě.

Noční obloha plná hvězd, sluncem zalitý den, stejně jako pošmourná mlhavá rána vypravují o Boží slávě a moci. Všiml si toho i mladý David, pozdější izraelský král, když pásal stáda svého otce na horských pastvinách. Nejsou slyšet slova vědeckého popisu dělení buněk organismů, ani definice fyzikálních zákonitostí pohybu vesmírných těles. A přece vše tam venku svědčí o moci Stvořitele!

Ale je tu něco ještě skvostnějšího! Nad to vše, nad stvoření vypravujícím o Stvořiteli,  se tyčí svědectví Hospodinova zákona! Dokonalé Boží slovo!

  • Ž 19:8-11  Hospodinův zákon je dokonalý, udržuje při životě. Hospodinovo svědectví je pravdivé, nezkušený jím zmoudří. 9  Hospodinova ustanovení jsou přímá, jsou pro radost v srdci. Hospodinovo přikázání je ryzí, dává očím světlo. 10  Hospodinova bázeň je čistá, obstojí navždy. Hospodinovy řády jsou pravda, jsou nejvýš spravedlivé, 11  nad zlato vzácnější, nad množství ryzího zlata, sladší než med, než včelí med z plástve.

Tady Bůh zjevil svou vůli pro člověka. Před Božím slovem se krčí lidská logika, poznání, emoce i kreativita. Nad tím vším stojí to, co je pravdivé v každém směru, budující, oči otevírající Slovo, které přináší radost z poznání Boha, protože je dokonalé. Ve chvílích krize, kdy Boží lid přestal na prvním místě hledat Pána a jeho vůli pro svůj život, posílá Hospodin Malachiáše s burcující zprávou: Pamatujte na zákon mého služebníka Mojžíše! Tady se zjevuje Boží milost! Pán Bůh znovu projevil svou lásku k Božímu lidu, přivedl je z babylonského zajetí, aby znovu sídlili v Judsku, v Jeruzalémě, obnovili chrám a znovu v něm uctívali Hospodina. Ale jejich láska k Pánu ochladla! Dobře to popisuje Malachiáš v kap. 1:2:

  • Mal 1:2  "Zamiloval jsem si vás, praví Hospodin. Vy však se ptáte: »Kde je důkaz, že náš miluješ?«

Tady je důkaz Boží lásky: odvrátili se znovu od Boha, přestali dbát na jeho cesty, práva a nařízení, přestali se řídit Božím zákonem. Začali si myslet, že to s Hospodinem nějak skoulí, za oběti budou dávat zbytky a to, co se jim už nehodí, kulhavá zvířata a zbytky, co už nepotřebují. A tady je důkaz Boží lásky: i přes vaši nevěru, budu vás napomínat, budu posílat proroky - Agea, Zacharjáše i Malachiáše, abych vás probudil a navrátil k sobě. Jak? Pamatuj na zákon, který jsem ti dal!  Navrať se k Božímu slovu a tomu, co říká! Navrať se k poslušnosti Boží zjevené vůli. To je Boží cesta obnovy, to je jeho cesta výchovy – pamatuj na Boží slovo! Řiď se jím.

B. Rozsah Božího slova

K čemu se má Boží lid navracet, aby chodil po Hospodinových cestách a ne po svých vlastních? Pamatuj na zákon: na prvním místě Malachiáš jistě volá k návratu k ustanovením Mojžíšova zákona - 5 knih Mojžíšových, které známe jako knihy Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronomium. Pod pojmem Zákon je ale v Písmu často zahrnuto mnohem víc, než jen 5 knih Mojžíšových. Slovo Zákon je jindy použit jako řečnický výraz, obsahující celé Písmo Starého zákona. Podívejme se na užití slova Zákon Pánem Ježíšem a apoštolem Pavlem. Mohou nám pomoci následující místa v Písmu.

První:

  • J 15:24-25  Kdybych byl mezi nimi nečinil skutky, jaké nikdo jiný nedokázal, byli by bez hříchu. Ale oni je viděli, a přece mají v nenávisti i mne i mého Otce. 25  To proto, aby se naplnilo slovo napsané v jejich zákoně: `Nenáviděli mě bez příčiny´.

Pán Ježíš cituje ze Žalmů 35,19 a 69,5, používá slovo Zákon jako souhrn, včetně knihy Žalmů.

Další:

Stejně tak když židům říká: ve vašem zákoně je přece psáno: Řekl jsem: jste bohové" (J10,34), odkazuje Pán Ježíš do Žalmu 82,6.

Podobně používá slovo Zákon i Pavel:

  • 1 K 14:21  V Zákoně je psáno: `Jinými jazyky a ústy cizozemců budu mluvit k tomuto lidu, ale ani tak mě nebudou poslouchat´, praví Hospodin.

Pavel tu odkazuje k proroku Izajáši 28,11-12.

Výrazem Zákon musíme rozumět nejen 10 přikázání, nebo Tóru - tedy 5 knih Mojžíšových, ale celé Písmo Starého zákona. Dávno před narozením Pána Ježíše existoval kánon Starého zákona. Slovo kánon znamená měřítko, standart. Židé rozdělili Písma na 3 části: Zákon, Proroky a Spisy. Židovský historik Josefus vypisuje tento kánon kolem roku 70 po Kr. Tento soupis obsahoval všechny knihy, jako jsou v naší Bibli a žádné jiné. Jen pořadí a rozdělení knih bylo odlišné - poslední knihou židovských Písem byla 2. Paralipomenon. Židé považovali dobu proroků Agea, Zacharjáše a Malachiáše za čas, kdy bylo starozákonní zjevení Bohem vydechnutého slova u konce. Talmud, sbírka židovských komentářů a vyučování, o tom vypovídá takto:

S posledními proroky Ageem, Zacharjášem a Malachiášem, odešel Duch svatý z Izraele. Kánon Starého zákona byl uzavřen více než 400 let před narozením Pána Ježíše.

Knihy apokryfní, které katolická církev do kánonu oficiálně zahrnula v roce 1546 na sněmu v Trentu do Písem, nebyly v historii nikdy součástí palestinského kánonu židovských Písem. Byly součástí kánonu alexandrijského, protože byly považovány za knihy užitečné ke čtení. Náš Pán Ježíš, ani apoštolové však nikdy necitují z apokryfních knih, jako by byly kanonické. Důležitým závěrem pro nás je, že můžeme říci, že kánon Písma, který používal Ježíš i apoštolové, se shoduje s Písmem v našich Biblích. O rozsahu knih v Písmu svědčí i Pánův výrok ve vyučování v Matoušově evangeliu, kap. 23. Nemohlo se stát, že by některý z Židů nerozuměl Ježíšovu varování:

  • Mt 23:34-35  Hle, proto vám posílám proroky a učitele moudrosti i zákoníky; a vy je budete zabíjet a křižovat, budete je bičovat ve svých synagógách a pronásledovat z místa na místo, 35  aby na vás padla všechna spravedlivá krev prolitá na zemi, od krve spravedlivého Ábela až po krev Zachariáše syna Bachariášova, kterého jste zabili mezi chrámem a oltářem.

Vražda Ábela je popsána v 1. knize Písma, Genesis 4:8, a o vraždě Zacharijáše se dozvídáme v 2 Paralipomenon 24:20-22, tedy z poslední knihy hebrejského Starého zákona. Kánon Ježíšova starozákonního Písma je stejný jako náš. K němu nás Bůh volá ústy Malachiáše: Pamatuj na zákon! A pokračuje:

IV. Hle posílám k vám proroka Elijáše (23)

Malachiášovo proroctví, řeč Boží jemu svěřená, podivuhodně spojuje poslední knihu Starého zákona se Zákonem Novým. Překlenuje těch 400 let, kdy Bůh přestal posílat své slovo Božímu lidu a místo toho je volal k poslušnosti toho, co již bylo zjeveno.

A. Den Hospodinův

A přece je kniha Malachiáše naplněná očekáváním! Bůh zde neskončil! Tak, jak postupně zjevoval své slovo, tím také více a více odkrýval ze svého plánu:

  • Mal 3:23  Hle, posílám k vám proroka Elijáše, dříve než přijde den Hospodinův veliký a hrozný.

Nikoho Bůh nenechává na pochybách! Veškerá historie stvoření spěje ke dni, který bude veliký a hrozný. Ke dni, který bude dnem soudu! Jak bude vypadat? Apoštol Petr nám dává odpověď.

  • 2Pt 3:10  Den Páně přijde jako přichází zloděj. Tehdy nebesa s rachotem zaniknou, vesmír se žárem roztaví a země se všemi lidskými činy bude postavena před soud.

To je Boží svědectví napříč Písmem. Žalmista mluví také tak v Ž 96:

  • Ž 96:11-13  Nebesa se zaradují, rozjásá se země, moře i s tím, co je v něm, se rozburácí, 12  pole zazní jásotem, i všechno, co je na něm. Tehdy zaplesají všechny stromy v lese 13  vstříc Hospodinu, že přichází, že přichází soudit zemi. On bude soudit svět spravedlivě a národy podle své pravdy.

Ať nikdo není na pochybách! Ten, který tě stvořil, bude také vyžadovat, zda jsi dostál tomu, k čemu tě stvořil! Co to je? K čemu jsme byli stvořeni?

B. Přijde Eliáš!

  • Gn 1:27  Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.

Byli jsme stvořeni k obrazu Božímu: pro Jeho slávu! Kdo z lidí Bohu vzdává chválu celým svým životem? Přemýšlením i jednáním? Není nikdo... Kdo je svatý, jako On je svatý? Není nikdo... Kdo miluje Boha celým svým srdcem, duší i myslí? Není nikdo... Kdo miluje bližního svého jako sebe samého? Není nikdo takový...

  • Ř 3:10-11  jak je psáno: `Nikdo není spravedlivý, není ani jeden, 11  nikdo není rozumný, není, kdo by hledal Boha;
  • 19-24  Víme, že co zákon říká, říká těm, kdo jsou pod zákonem, aby byla umlčena každá ústa a aby celý svět byl před Bohem usvědčen z viny. 20  Vždyť ze skutků zákona `nebude před ním nikdo ospravedlněn´, neboť ze zákona pochází poznání hříchu. 21  Nyní však je zjevena Boží spravedlnost bez zákona, dosvědčovaná zákonem i proroky, 22  Boží spravedlnost skrze víru v Ježíše Krista pro všecky, kdo věří. Není totiž rozdílu: 23  všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy; 24  jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši.

Ano, nikdo není před Bohem spravedlivý, proto v ustanovený čas Bůh poslal svého Syna, abychom byli ospravedlněni milostí skrze víru v Krista! Malachiáš to věděl! Protože mu to Bůh zjevil! Dříve než přijde Den Hospodinův, pošle Bůh Eliáše, aby připravilcestu pro Krista. Už ti Bůh zjevil, že potřebuješ Krista? Že jsi před Bohem nespravedlivý? Že ti chybí to, k čemu jsi byl stvořen?  Izraelcům to jasné nebylo. Proto se Bůh rozhodl poslat pro každého člověka, kterému to není jasné nejprve proroka Elijáše, dříve než přijde den Hospodinův veliký a hrozný, den soudu!

  • Mal 3:23  Hle, posílám k vám proroka Elijáše, dříve než přijde den Hospodinův veliký a hrozný.

Och, copak Izraelci v době Malachiáše dobře nevěděli, že Elijáš, ten prorok, už dávno přišel? Každé malé dítě v Izraeli jistě dobře zná historii. Kdo by nevěděl o Elijáši Tišbejském, který volal Izrael, aby se celým  srdcem navrátil k Hospodinu? Bůh se k němu přiznal, když přijal před očima 450 baalových proroků Eliášovu oběť. Oheň ji pozřel, i když hranice dříví pod obětí byla úplně prolitá vodou. V moci Hospodinově jednal Eliáš! A přece tu Pán říká skrze Malachiáše: hle posílám k vám proroka Elijáše (v.23).

Proč? Proč ho posílá? Odpověď je nasnadě: aby připravil cestu pro Mesiáše pro Krista! Zde je ten most Starého a Nového zákona, který překlenuje 400 let Hospodinova ticha. Nyní je tu, Ježíš odhaluje příchod tohoto Eliáše, když za ním Jan Křtitel poslal z vězení, aby se otázal, zda Ježíš je ten Mesiáš, který má přijít. Pán Ježíš o Janu Křtiteli řekl:

  • Mt 11:13-15  Neboť všichni proroci i Zákon prorokovali až po Jana. 14  A chcete-li to přijmout, on je Eliáš, který má přijít. 15  Kdo má uši, slyš.

Milí bratři a sestry, zástupy nerozuměli, o kom to Ježíš mluví. Copak se znovu narodil Elijáš Tišbejský? Ale Písmo nás nenechává v nevědomosti. Vysvětluje, co má Jan Křtitel společného s Eliášem. Už anděl to ohlásil Janovu otci Zachariášovi:

  • Lk 1:13-17  Anděl mu řekl: "Neboj se, Zachariáši, neboť tvá prosba byla vyslyšena; tvá manželka Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan. 14  Budeš mít radost a veselí a mnozí se budou radovat z jeho narození. 15  Bude veliký před Pánem, víno a opojný nápoj nebude pít, už od mateřského klína bude naplněn Duchem svatým. 16  A mnohé ze synů izraelských obrátí k Pánu, jejich Bohu; 17  sám půjde před ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům a vzpurné k moudrosti spravedlivých a připravil Pánu lid pohotový."

Ano! V duchu a moci Eliášově přišel Jan Křtitel, aby připravil cestu pro Mesiáše. Nezapomeňte, že fyzické skutečnosti Starého zákona jsou naplněné duchovně v Novém zákoně. Proto se znovu nenarodil starozákonní Elijáš, ale Jan Křtitel, aby stejně jako Elijáš volal lidi k pokání! Než kdokoliv zahlédne Ježíše Krista, Božího Mesiáše, musí se dát cestou Janovou! Bez pokání není ani odpuštění. Izraelci potřebovali slyšet Jana, a to, co kázal v Judské poušti:

  • Mt 3:2  "Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské."

Dnes potřebujeme slyšet Jana Křtitele! Protože do Božího království nelze vstoupit s nákladem viny - vstupní brána je úzká! Odlož svoji nespravedlnost u kříže Ježíše! Vyznej mu svou nevěru Bohu. On na kříži umíral, aby zaplatil za tebe, tvoje viny! Ani do Božího království nelze vejít v duchovním oblečení špinavém od hříchu. Umyj se, vyper svoje roucho v jediném prostředku, který má moc vinu odstranit - v krvi ukřižovaného Beránka. Byl obětován, abys mohl žít! To je Janovo volání v duchu a moci Eliášově: čiňte pokání! Protože tento Eliáš byl poslán, protože On

V. Obrátí naše srdce k Bohu (24)

  • Mal 3:23  Hle, posílám k vám proroka Elijáše, dříve než přijde den Hospodinův veliký a hrozný.
  • 24  On obrátí srdce otců k synům a srdce synů k otcům, abych při svém příchodu nestihl zemi klatbou."

Nehledejme na prvním místě proroka Eliáše Tišbejského, nehledejme ani Jana Křtitele, ale nastražme uši k důvodu, pro který je o nich v Písmu psáno: Bohu jde o naše srdce! Myslíte, že Malachiáš říká, že skrze pokání budou napraveny mezigenerační vztahy? Srdce otců budou obrácena k synům a srdce synů k otcům. Ale proměnit srdce, to dokáže jenom Boží moc milosti. Pokání, kvůli kterému Bůh poslal Eliáše před Ježíšem Kristem, je branou k ještě daleko většímu usmíření!  

Vyznal jsi své hříchy Bohu? Pak také od Boha k tobě přišlo k tobě odpuštění a smíření s Bohem. Svatý Bůh se však nezastavuje u smíření, ale pokračuje dále: činí z tebe Boží dítě a nazývá sám sebe tvým nebeským Otcem! Kdyby Bůh smiřoval pozemské otce a syny, bylo by to krásné! Usmíření mezi generacemi, které tak často žijí ve lhostejnosti a někdy i nepřátelství. Ale to by bylo málo! Věčnost netrvá jen nějakých 70-80 let, která nám Bůh dopřává na zemi. Věčnost nemá konce! Proto je smíření s Bohem tou nejdůležitější otázkou tvého života! A teprve po smíření s Bohem jsou také synové schopni smíření s otci a naopak. Narovnej nejprve svůj vztah k Bohu, teprve potom budeš schopen narovnat svůj vztah k lidem!

  • J 1:17  Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista.

Malachiášovo volání nekončí výzvou "pamatujte na zákon mého služebníka Mojžíše!" Ano, tady se uzavírá naše dnešní putování mezi Starým a Novým zákonem, ale neuzavírá se zde evangelium! To nyní vykvete před našima očima v Kristu! Kdyby byl Mojžíšův zákon schopen přinést spravedlnost před Bohem, nebylo by třeba posílat ani Eliáše, ani by nebylo třeba Ježíše Krista, Mesiáše. Ale ze skutků zákona, tedy vlastním usilováním o spravedlnost, není žádný člověk schopen spravedlnosti před Bohem dosáhnout. Přirozený člověk nedokáže a ani nechce žít podle Boží vůle. Ospravedlnění  je možné dosáhnout jedině vírou v Krista. A ve spravedlnosti je možné zůstávat jedině vírou v Krista. Proto musel přijít Ježíš Kristus. Prošel jsi Eliášovou školou pokání? Co bylo na jejím konci? Co viděly oči pokání, které byly upřeny na patu Ježíšova kříže, když zaznělo: Odpouštím, hříšníku jsi milostiv? Byly pozvednuty k Ježíši Kristu, tvému Spasiteli. Tam je zjevená Boží láska. Láska, která obrací hříšníka k Bohu, láska, která uschopňuje otce obrátit své srdce k synům a dává synům milost obrátit své srdce k otcům v lásce. Až sem vede most z poslední knihy Starého zákona – knihy proroka Malachiáše ke Kristu Ježíši v našich vlastních životech. Bohu budiž sláva!

Osnova kázání