Milosrdenství chci, ne oběť!

O láskyplném jednání! (Zj 2,12-23)

Bůh zná naše hříšné sklony, všechny a lépe než kdokoli jiný. Ale vždy, když nás kárá, mluví o konkrétním selhání, chybě, či provinění. Zde jsi chyboval, zde jsi selhal a selháváš, zde jsi hřešil tímto konkrétním způsobem a není to poprvé! Osobní invektivy a narážky Bůh vynechává. Vždy ukáže na konkrétní chybu, či provinění a osvětlí ho velmi jasně!

Proto bychom se měli i my varovat osobních útoků, narážek a poukazování na podle nás špatné charakterové vlastnosti. To je špatná, tělesná a hříšná cesta. To je snižování našeho bratra, za kterého tekla Kristova krev. Před tím nás Jakub důrazně varuje ve čtvrté kapitole svého listu.

Text kázání

Osnova kázání

Bůh nenávidí rozvod (Mal 2:13-16)

Protože jste byli vzkříšeni s Kristem, hledejte to, co je nad vámi, kde Kristus sedí na pravici Boží.
Koloským 3:1

Ochota k pokání a smíření neznamená, že budeme dělat, jakoby se nic nestalo. Ochota k pokání a hledání smíření neznamená, že naše minulé hříchy nepřinesou trpké ovoce, se kterým se budeme muset vyrovnat jak osobně, tak i společně v církvi. Ochota k pokání a hledání smíření je ale jediná cesta, která nás může dovést k obnovení.

Text kázání

Osnova kázání

Žijte jako děti světla! (Ef 5,8-14)

Kdysi jste byli tmou, ale nyní jste světlem v Pánu. Žijte
jako děti světla - ovoce světla je ve veškeré dobrotě,
spravedlnosti a pravdě - zkoumejte, co se líbí Pánu, a
nemějte žádnou účast na neplodných skutcích tmy, spíše je
usvědčujte. Neboť o tom, co se u nich vskrytu děje, je
hanba i mluvit. Ale všechno, co je světlem usvědčováno, je
zjevováno, neboť všechno, co je zjevováno, je světlo. Proto
praví: „Probuď se ty, kdo spíš, a vstaň z mrtvých, a zazáří ti
Kristus“.
(ČSP Efezským 5,8-14)

Neexistuje nic takového jako neplodný křesťan.
Úplná absence jakéhokoli ovoce - dobra, spravedlnosti a pravdy však dokazuje úplnou absenci spasení. Tam, kde je život, existuje důkaz života! Stejně jako tam, kde je smrt, bude existovat důkaz smrti. Dítě světla produkuje ovoce světla.

Text kázání

Blaze pokorným!

Je-li možno povzbudit v Kristu, je-li možno posílit láskou, je-li jaké společenství Ducha, je-li jaký soucit a slitování: dovršte mou radost a buďte stejné mysli, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše, jednoho smýšlení, v ničem se nedejte ovládat ctižádostí ani ješitností, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe; každý ať má na mysli to, co slouží druhým, ne jen jemu. Nechť je mezi vámi takové smýšlení, jako v Kristu Ježíši: Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.

Filipským 2:1-8

Středem našich životů jsme byli my sami. Znali jsme především jen naše potřeby a vždy jsme je stavěli na první místo. Byli jsme malé černé díry, které pohlcovali vše kolem sebe. I naše vztahy byly založeny na zákonu něco za něco, a ne na obětující se lásce. I ty nejlepší, nejužší a nejintimnější. Nyní už nepohlcujeme, ale jsme povolání k tomu, abychom sytili ne sebe, ale své okolí. A to chlebem evangelia a proudy živé vody.

Text kázání