"a hnali ho za město, aby ho kamenovali. Svědkové dali své pláště hlídat mládenci, který se jmenoval Saul."

Pokud chceš v neděli vypadat přede všemi jako následovník Krista, abys přes týden v práci nebo ve škole raději vypadat stejně jako lidé ve světě, kteří se Bohu vzpírají a nejraději by jej vytěsnili ze své mysli, ze svého světa, pak se snažíš stát na břehu i v loďce, která se od břehu vzdaluje...

...Padnout ve svém srdci před Bohem znamená pokořit se, činit pokání a cele uvrhnout svou naději na spásu, na odpuštění hříchů na Krista Ježíše. Kdo to udělá, setká se s Ním - s mocí Jeho lásky. Setká se se vzkříšeným Ježíšem! Pak už to nepůjde, stát pořád jednou nohou na břehu a druhou v loďce. Pak i služba hlídání pláštů v rukou Saula dojde proměny.

Text kázání

...aby byla svatá a bez poskvrny

V dnešním textu se podíváme na to, co je cílem Kristovy lásky a také manželské lásky, kam to všechno vede, proč se Kristus obětoval za církev a proč ji posvěcuje a proč se má muž obětovat pro svou ženu a posvěcovat jí: aby byla svatá a bez poskvrny.

Text kázání

Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové!
2. Kor 5:17

Lidská srdce otročí hříchu a jsou tak strašlivě a hluboko hříchem zasažená. A člověk sám je ve všech oblastech natolik do hloubky zkažený hříchem, že sama jeho podstata je hříšná. Hřích neproniká do člověka zvenčí, ale vyvěrá z jeho srdce Mk 7, 21. A proto nestačí staré srdce léčit. Musí umřít a být nahrazeno novým srdcem, které je darem od Boha.
Poslechněte si místo z knihy Ezechiel 11:19.

"A dám jim jedno srdce a vložím do jejich nitra nového ducha, odstraním z jejich těla srdce kamenné a dám jim srdce z masa"

Když Pavel prohlašuje, že nemůžeme již dále hřešit, protože jsme hříchu zemřeli. Neříká nic jiného, než to, co popisuje prorok Ezechiel. Bůh odstranil z našeho nitra srdce kamenné a starý člověk s tímto vyjmutím starého srdce umírá. Umírá hříchu. Jde o duchovní skutečnost. Ale pokračujme ve sledování Božího díla....

Text kázání

Vždyť Bůh nás nepovolal k nečistotě, nýbrž k posvěcení. (1. Tesalonickým 4:7)

…vrcholem radosti je být s tebou, ve tvé pravici je neskonalé blaho.
(Ž 16,11)

Neradostný křesťan je ten, který je daleko od Otce, od Pána Ježíše, od společenství s Bohem. Radost, říká Písmo v Ga 6, je ovocem Ducha. Pak i zrání ovoce je duchovní disciplína. Co tedy s tím?

Otoč se zády k tomu, co ti brání mít s Pánem úzké společenství. To co nás odděluje od Boha, je hřích. Mohou to být i jinak dobré a užitečné věci, náplň našich dní, lidé... Cokoliv. Pokud je něco z toho důležitější než Pán, protože zabírá můj čas i síly, které by měly patřit Bohu, pak je třeba se od toho odvrátit a přiklonit se k Bohu. Běž k Němu a vyznávej mu své hříchy.

Text kázání